VEGETARIÁNSTVÍ


„Vegetariánská strava poskytuje tělu dostatek výživných látek. Navíc mezi vegetariány se obecně mnohem méně vyskytují srdeční choroby, zvýšený krevní tlak, cukrovka, obezita a určité druhy rakoviny.

Dobře plánované vegetariánství je vhodné během celého života včetně těhotenství, období kojení, dětství i dospívání. Vegetariánská strava je navíc prospěšná v tom, že obsahuje nižší podíl nasycených tuků, cholesterolu
a živočišných bílkovin. Kromě toho obsahuje více uhlohydrátů, vlákniny, magnézia, draslíku, vitamínů C a E než strava masitá…“

Americká dietetická asociace, 2003

 


ETIKA

Pro většinu lidí jsou etické důvody proč být vegetariánem ze všech nejdůležitější. Mnozí lidé začínají chápat, že i ostatní tvorové cítí, a tak jim nechtějí způsobovat bolest. A navíc životy vězněných zvířat určených na porážku jsou zcela nepřirozené. Zvířata jsou uměle oplodňována, plemeněna, kastrována, vykrmována s přísadou hormonů, aby rychle nabývala na váze, a po dlouhé cestě dopravována na jatka, kde je čeká pomalá smrt.

Způsoby porážení zvířat jsou šokující. Jatka spíše připomínají výjevy z pekla. Vřeštící zvířata jsou omračována kladivy, elektrickými šoky nebo uspávacími zbraněmi. Polomrtvá jsou zvednuta za nohy do vzduchu a vláčena pomocí mechanických přepravních systémů, aby jim nakonec mohly být podříznuty krky…

Mnoho lidí by se bezpochyby stalo vegetariány, kdyby navštívili jatka, opravdové peklo na zemi, nebo kdyby museli zvířata zabíjet osobně.

 

EKONOMIKA

Maso slouží k nasycení pouze několika na úkor jiných. Obilím, které by mohlo uživit mnoho lidí, se vykrmuje dobytek na porážku. Americké ministerstvo zemědělství říká, že za každých 16 kg obilí použitých na výkrm dobytka získáme nazpět pouze 1 kg masa. Vyspělé státy neplýtvají nejen svým vlastním obilím, ale dovážejí také rostlinné krmivo z chudých zemí. V rozvojových zemích lidé spotřebují za rok přibližně 200 kg obilí na osobu.

Přitom většinu obilí spotřebují přímo. Průměrný Evropan nebo Američan naproti tomu spotřebuje asi 1000 kg obilí, z něhož 900 kg skončí jako krmivo zvířat na porážku. Průměrný Evropan nebo Američan spotřebuje zhruba pětkrát více potravinových zdrojů než průměrný obyvatel Indie, Kolumbie nebo Nigérie. Jinými slovy, světový problém nedostatku potravy je pouze uměle navozený. Dnes produkujeme spousty potravy, která může bez problémů uživit všechny lidi na zemi, jenže s těmito zdroji zacházíme velice marnotratně.

Další daní, kterou platíme za pojídání masa, je zhoršování životního prostředí. Vodní zdroje jsou znečišťovány a také zbytečně vyčerpávány. Odpadní vody z jatek a výkrmen vážně znečišťují řeky a potoky. Kromě toho vypěstování 1 kg pšenice vyžaduje pouze 60 l vody, zatímco k produkci 1 kg masa je zapotřebí 2500 až 6000 l vody. Navíc lakto-vegetariánská strava je cenově dostupnější než masitá. Jen porovnejte, o kolik je v obchodech maso dražší než mouka, rýže, mléko, zelenina, ovoce apod.

 

DUCHOVNÍ ROZMĚR

Nenásilí jako etický základ vegetariánství zdůrazňují také védská písma staré Indie. Například v Manu-samhitě (sbírce zákonů) stojí: „Maso nelze nikdy získat bez ublížení živým stvořením, proto nechť se člověk vyhýbá požívání masa.“

V Mahábháratě se vyskytuje mnoho nařízení proti zabíjení zvířat. „Ten, kdo chce udržovat maso svého těla pojídáním masa z těl jiných bytostí, žije v utrpení, ať už se narodil v jakémkoli životním druhu.“

„Kdo může být krutější a sobečtější než ten, kdo udržuje své tělo pojídáním masa z těl nevinných zvířat.“

„Ti, kdo touží mít dobrou paměť, být krásní, dlouho žít, mít pevné zdraví a tělesnou, morální a duchovní sílu, by neměli jíst zvířata.“

Bytosti umístěné v různých tělech musí naplnit určitou dobu, po kterou jsou uvězněni v hmotném těle. Musí završit dobu vymezenou k životu v příslušném těle a teprve potom se mohou povýšit do jiného těla. Zabíjení zvířat nebo jakýchkoli bytostí pouze narušuje tento proces.

Zabití zvířete přerušuje jeho evoluci živočišnými druhy a ten, kdo zabíjí, si bude muset vytrpět následky takového hříšného jednání. Nikdo by proto neměl zabíjet těla pro svůj smyslový požitek, protože tím se jen zaplétá do hříšných činností.

 

BHAGAVAD GÍTÁ

„Ať činíš cokoli, ať pojídáš cokoli, ať obětuješ nebo daruješ cokoli a ať provádíš jakákoli pokání, vždy to dělej jako oběť Mně.“ Tento verš Bhagavad–gíty (9.27) shrnuje metodu bhakti-jógy, jógy oddanosti k Nejvyššímu Pánu.

Oddaní nabízí jídlo Krišnovi jako projev lásky k Němu. Vždyť podobně je tomu i v jednání mezi lidmi. Jeden člověk připraví jídlo a nabídne je svému příteli jako projev náklonnosti. Není to jen jídlo samotné, ale i nálada, která tento prostý druh výměny provází. Nabízení jídla Krišnovi je tedy jeden ze způsobů, jak rozvinout svůj vztah k Němu.

Krišna v Bhagavad–gítě (9.26) popisuje, jaký druh oběti přijímá: „Jestliže Mi někdo obětuje s láskou a oddaností lístek, květ, ovoce nebo vodu, přijmu to.“

Proto Mu nebudeme nabízet něco, co si nepřeje – maso zabitých zvířat a ryb, zárodky nevylíhnutých kuřat (vejce), žádné omamné látky včetně kávy, pravého čaje a kakaa.

Dále nepoužíváme česnek, cibuli, pórek, pažitku a houby, což jsou potraviny v kvalitě vášně a nevědomosti, a tudíž nevhodné pro toho, kdo chce své vědomí pozvednout na úroveň bhakti-jógy.

Vegetariánství oddaného Krišny tedy stojí i nad zájmy zdravotními, ekonomickými a dokonce i etickými.

Důsledně se vyhýbáme živočišním produktům nejen kvůli tomu, že za jejich pojídání obdržíme špatnou karmu, která přinese utrpení v budoucnosti, ale jednoduše proto, že si je Krišna nepřeje.

Více na harekrsna.cz

 


CITÁTY O VEGETARIÁNSTVÍ


„Vegetariánství je způsob žvota, ke kterému bychom všichni měli směřovat. Kvůli vlastnímu ekonomickému přežití, kvůli fyzické pohodě a zdraví a kvůli ochraně duchovních hodnot.“

▪ Thomas Berry

 

 

 

 

 

 


„Cožpak nemáme potraviny bez krveprolévání? Cožpak to neznamená, posilovat lidi ke krutosti, když se jim povolí vrážet zvířatům nůž do srdce?“

▪ Denis Diderot (filosof, spisovatel)

 

 

 

 

 

 


„Kdyby jatka měla stěny ze skla, každý by byl vegetarián.“
▪ Paul McCartney

 

 

 

 

 

 

 


„Jsem vegetarián a zásadně odmítám alkohol z důvodů, abych mohl co nejvíce využít svůj mozek.“

▪ Thomas Alva Edison

 

 

 

 

 

 

 


„Je smutné vidět, že vegetariánský způsob života by svým čistě fyzikálním účinkem na lidskou povahu nanejvýš pozitivně ovlivnil velkou část lidstva.“

▪ Albert Einstein

 

 

 


„Bůh si přeje, abychom byli oporou zvířat, potřebují- li pomoc. Každá bytost v nouzi má stejné právo na ochranu.“

▪ František z Assisi

 

 

 

 

 

 

 


„Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty“

▪ Mahátmá Gándhí

 

 

 

 


„Náboženská úcta před tím, co stojí pod námi, zahrnuje samozřejmě i zvířata a ukládá člověku povinnost vážit si stvoření, která jsou mu svěřena a ochraňovat je.“

▪ Johann Wolfgang von Goethe

 

 

 

 


„Skutečná morální zkouška lidstva, zkouška, jež je základem všeho ostatního, je právě vztah k těm, kteří jsou odkázáni na naši milost – ke zvířatům. Na tomto poli lidstvo utrpělo úplnou porážku, tak velikou, že všechny ostatní pramení z ní.“

▪ Milan Kundera

 

 

 

 

 


„Odkud to přišlo, že vás jakási dravost a šílenství v této šťastné době vede k tomu, že se špiníte krví, ačkoliv máte tolik jiných způsobů obživy? Proč popíráte, že vás země dokáže uživit?… Nestydíte se přilévat k plodům země krev a zabíjení?“

▪ Plutarchos

 

 

 

 

 


„Jedním z důvodů, že masitá strava neodpovídá člověku, je lhostejnost, jakou projevují děti vůči ní a chuť, jakou mají na zeleninu, mléčné výrobky a ovoce.“

▪ Jean Jacques Rousseau

 

 

 

 

 

 


„Proč bych se vám měl zpovídat z toho, že se správně živím? Kdybych se cpal pečenými těly zvířat, měli byste důvod ptát se mě, proč to dělám. Zvířata jsou mí přátelé…a já své přátele nejím.“

▪ George Bernard Shaw

 

 

 


„Odborníci ve výživě už dlouho nediskutují o tom, je-li maso pro výživu podstatné. Shodují se v tom, že není. Mají-li dnes lidé běžně pochybnosti, že se bez masa neobejdou, vyvěrají tyto pochybnosti z neznalosti.“

▪ Peter Singer (filosof)

 

 

 

 

 

 


„Být vegetariánem, znamená odpor vůči dnešnímu stavu světa, vůči hladu, krutosti, mrhání, válce. Proti tomu je nutné něco podniknout. Má odpověď se jmenuje: vegetariánství.“

▪ Issac Bashevis Singer